Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
Domaine Lathuilière-Gravallon
KOŘENY
Příběh tohoto vinařství se začíná psát ve druhé polovině devatenáctého století, kdy si Jean-Marie Despres pořídil malé hospodářství; kromě zemědělské půdy a hospodářských zvířat zakoupil také rozlohou nevelký pozemek, osázený několika keři vinné révy. Roku 1920 tuto malou farmu zdědil jeho syn Antoine.
Zásadní zlom však přišel teprve v průběhu druhé světové války, respektive v roce 1944, kdy se Antoinova dcera Marie-Louisa. provdala za Pierra Jomina, díky němuž se rozloha rodinných vinic rozrostla na celé 4 hektary. A dalším milníkem byla opět svatba. V roce 1977 si René Jominová, dcera Pierra a Marie-Luisy, vzala za muže Fernanda Gravallona. Vinařství se opět rozrostlo a Domaine Fernand Gravallon - jak zněl jeho nový název - začalo hospodařit už na 10 hektarech vinic, ležících v apelacích Morgon, Fleuri a Brouilly.
ZROD DOMAINE LATHUILIÈRE-GRAVALLON A SOUČASNOST
Píše se rok 1997, Fernandova dcera Cathy se stává součástí neúnavně se rozrůstající rodinné firmy. O dva roky později je do vinařství přijat i její manžel Cédric Lathuillière, který má od té doby na starosti vinice. O další dva roky později si obratný vinař Cédric buduje vlastní vinařství, přičemž i nadále působí ve společnosti svého tchána.
Roku 2003 nakonec dochází ke sloučení obou vinařství. Od té doby společnost působí pod značkou Domaine Lathuilière-Gravallon. Následují další tři významné milníky:
KULTIVACE v DOMAINE LATHUILIÈRE-GRAVALLON
Veškeré procesy probíhají v autentickém duchu tradice. Půda mezi řádky je přirozeně zatravněná, práce ve vinici probíhají jen s minimálním využitím mechanizace. Sklizeň je samozřejmě manuální, třídění hroznů pečlivé – k dalšímu zpracování míří pouze zdravé a plísněmi nenapadené hrozny. Již deset let nejsou ve vinicích používány žádné prostředky na hubení plevele a fytosanitární ochrana omezena jen na nezbytné minimum.
VINIFIKACE A ZRÁNÍ VÍN
Vinifikace je velmi tradiční a spočívá v tzv. karbonické maceraci. Ta může trvat mezi 6 – 8 dny v závislosti na dané apelaci. V případě vybraných cuvée se provádí i odstopkování, to kvůli vláčnosti a vyšší ovocnosti budoucích vín. Každý terroir je vnifikován odděleně a to v malých až středně velkých kádích, jež jsou přizpůsobeny konkrétnímu typu vína, jeho originalitě i požadované struktuře. Po ukončení malolaktické fermentace vína dále zrají po dobu 3 – 12 měsíců v malých až středně velkých dubových sudech opět různé kapacity. Na jaře, po jemné filtraci, jsou vína stočena a lahvována.
VINAŘSTVÍ V ČÍSLECH
Domaine obdělává asi 10 hektarů na parcelách pěti obcí. Některé vinice jsou staré i více jak sto let !
Výměra vinic Domaine Lathuilière je následující:
Pod značkou Lathuilière je vinifikováno 11 různých cuvée, deset červených a jedno bílé. Přibližně 50 % z celkové produkce jde na export. Kromě toho společnost uvádí na trh dalších pět cuvée, vyrobených z hroznů kupovaných od prověřených pěstitelů. Tato vína jsou prodávána pod etiketou Cédric Lathuilière, jedná se o apelace Moulin à Vent, Saint Amour, Julienas, Morgon a Côte de Brouilly. Vína Domaine Lathuilière jsou každoročně vysoce hodnocena jak uznávanými degustátory, tak odborným tiskem. Pravidelně se objevují v hodnocení Jancis Robinsonové, Decanteru, Bourgogne Aujourd´hui, Wine Enthusiast nebo La Revue des vins de France.
PRŮVODCE DESETI CRUS BEAUJOLAIS
Oblasti Beaujolais se v poslední době dostává stále více pozornosti. Důvod je nasnadě. Ceny ve většině vinařských oblastech letí strmě vzhůru a vína je v důsledku klimatických změn stále méně a méně. Proto se pohledy mnoha milovníků vín stáčejí na oblasti, jejichž cenová po-litika je prozatím ještě v „normálu“. A takovým regionem je i Beaujolais. Samozřejmě nemluví-me o mladých Beaujolais nouveau, ale o deseti špičkových apelacích, tzv. Crus Beaujolais.
Zájem o tato vína postupně roste a byť ještě nedosahují takové popularity jako např. Gevrey-Chambertin či Margaux, dá se očekávat, že tomu tak za pár let bude. Pokud dnes srovnáme ceny klasického Gevrey village a základního Morgonu, zjistíme, že cena Morgonu je třetinová. Kromě toho, Beaujolais jest regionem velmi dynamickým a díky relativně levným pozemkům zde v posledních pár letech došlo k investicím mnoha prestižních vinařů.
Protože štěstí přeje připraveným, připravili jsme pro Vás přehled těchto deseti Crus. Nejprve však malý úvod do celého regionu:
Beaujolais je oblast ležící na samém jižním konci Burgundska. Vládne zde odrůda Gamay, pocházející původně z oblasti Côte d´Or, ale poté, co ji Filip Smělý z této oblasti vykázal, přesunula se právě do Beaujolais. Pokud jde o bílá, tak ta se zde, stejně jako ve zbytku Burgundska, vyrábějí z Chardonnay, ovšem jen jako prostá Beaujolais blanc. Ta jsou ale poměrně vzácná, tvoří asi jen tři procenta z celkové produkce.
Tak jako všude ve Francii, také zde začíná hierarchie prostými regionálními víny – zde AOP Beaujolais, zatímco vinice obcí s kvalitnějším terroirem mohou na své etikety uvést název Beaujolais-villages. Tato vína už mohou přinášet více požitku jak prostá Beaujolais. Kvalitativně nejvýš pak stojí vína z parcel deseti severně položených obcí, tzv. Crus. Na těchto etiketách již o Beaujolais nepadne ani zmínka, takže je potřeba je znát. Od severu k jihu to jsou: Saint Amour, Juliénas, Chénas, Moulin-à-Vent, Fleurie, Chiroubles, Morgon, Régnié, Brouilly a Côte de Brouilly. Každé z nich má svoji vlastní osobnost, své vlastní kouzlo. A jedním z největších potěšení ve víně je postupně každé z nich prozkoumávat…
MOULIN-À-VENT
Tzv. král Beaujolais. Víno pevného těla a vyšších tříslovin, schopné nejdéle vyzrávat. Když Vám někdo bude vyprávět, jak pil padesát let staré Beaujolais, buďte si jisti, že mluví o Moulin-à-Vent. V mládí může být víno lehce strohé, podobně jako Pinot noir, ale na rozdíl od něho bude o něco přístupnější. Platí to ale jen v případě klasických ročníků, pokud narazíte na velký strukturovaný ročník, bude třeba pár let počkat. Dobrý Moulin-à-Vent vyzrává do pinoto-vých tónů, takže ve stáří deseti let už bývá problém jej odlišit od klasického Burgundského. Však také ještě před druhou světovou válkou dosahovala vína z Moulin-à-Vent stejných cen jako Vos-ne-Romanée Premier Cru ! Ale kdeže loňské sněhy jsou. A čím to, že jsou zdejší vína tak zvláštní ? Vinice Moulin-à-Vent najdeme na žulovém podloží – ale to najdeme i ve většině ostatních Crus Beaujolais. To, co odlišuje zdejší půdy od ostatních je přítomnost manganu. Mangan je šedý kov, který ve vysokých koncentracích může vinnou révu otrávit a zabít. V Moulin-à-Vent je ho však jen takové množství, že snižuje výnos, což má za následek koncentrovanější bobule, ale rostlinu usmrtit nedokáže.
MORGON
Tato apelace má k vínům z Moulin-à-Vent nejblíže, alespoň pokud jde o plnost, strukturu a délku vyzrávání. Kromě toho oplývá příjemnou minerálností a to především zásluhou několika druhům žulového podloží. Ovocný profil většiny Morgonů je rovněž pestrý a vína bývají ovocně šťavnatá. Další devizou apelace je – kromě její velikosti (patří k těm největším) - extrémně velký výskyt špičkových producentů. Pokud jde o půdní profil, Morgon je skutečná žulová země. Další často se zde vyskytující horninou je břidlice – zde se jí říká „shnilá země“. Nuže, Morgon dělají žula a břidlice. A obě tyto složky se objevují v okolí vyhaslých sopek, jako je třeba hora Côte du Py. Nejlepší parcely najdeme v její blízkosti, proto věnujte jejich názvům patřičnou pozornost. Kromě samotného Côte du Py to jsou Grand Cras a Corcelette. Že jsou vína z Morgonu dlouhodobě uznávaná dokláda fakt, že je slavný skladatel Jacques Offenbach zvěčnil v jednom ze svých děl; pijácká píseň z jednoaktové komické opery Pán a paní Denisovi (1862) vzdává hold právě vínům z Morgonu.
FLEURIE
Dalším skvělým zdrojem dobrých vín (a i zde je velké množství kvalitních producentů) je Fleurie. Fleur je francouzsky květina a zdejší vína mají skutečně jemný květinový nádech, připomínající fialky. Dobré Fleurie se dobře pije mladé, ale lze jej také archivovat, i když ne tak dlouho jako Morgon či Moulin, s nímž apelace sousedí. Také ve zdejší půdách bývá obsažen mangan, což dává některým vínům určitou hloubku.
JULIÉNAS
Vína z této apelace mohou být o trochu robustnější než ostatní, také dokáží několik let pozitivně vyzrávat. Charakteristickým rysem je chuť a vůně po červených třešních, které se leže-ním postupně mění na aroma zralých višní. Špičkových producentů tu mnoho není, ale pokud za-pátráte, toho svého si najdete.
CÔTE DE BROUILLY a BROUILLY
Côte de Brouilly leží na úbočí kopce, jeho soused Brouilly těsně pod ním. Côte de Brouilly má tendenci lépe dozrávat a vína tak bývají strukturovanější a elegantnější. V poslední době, díky globálnímu oteplování, se však tyto rozdíly stírají, ba naopak, hůře umístěné Brouilly může v horkých létech ze svého umístění profitovat. Obecně je styl obou apelací lehčí a zdejší vína se tak objevují na lístcích mnoha restaurací, především v Paříži. Ale pozor, je zde několik výjimek! Skvělé parcely dokáží produkovat skvělá vína. A skvělí vinaři dokáží apelaci povznést hodně vysoko. Château Thivin je toho důkazem. Už jen pro úplnost, v Brouilly najdeme i legendární vinici Pisse Vieille.
SAINT AMOUR
Nejseverněší Cru, hraničící s Mâconem. Vína Saint Amour bývají intenzivně ovocná, cítíme především červený rybíz, třešně, jahody.. Ovocností mohou připomínat svého mnohem dražšího bratrance z burgundského Chambolle-Musigny, vinici Les Amoureuses. Pokud narazíte na špičkového vinaře (např. Domaine des Billards), budete nadšeni !
CHIROUBLES
Nejvýše položené polohy ze všech Crus. Proto také zdejší hrozny dozrávají asi o týden později. Chiroubles mívají tendenci být poněkud složitější a to dokonce už jako mladá. Proto je tato apelace skvělým zdrojem pro ty, kteří chtějí pít crus Beaujolais co nejdříve. Obecně jsou zdejší vína sametová - což ostatním chybí – a květinovým aroma připomínají Fleurie.
RÉGNIÉ
Zdejší terroir se vyznačuje růžovými žulami. V ústech se zdá mít pikantnější profil než ostatní Crus. Šikovné ruce dokáží vyrobit špičková vína, škoda jen, že se jich tu nedostává.
CHÉNAS
Jemná vína, která umí překvapit a od dobrého výrobce i nějaký ten čas vyzrávat. Zdejší terroir je odlišný, nad žulou vládne křemen, který má minerální intenzitu, styl vína se tak blíží „jódovosti“ vín z Chablis.