Côtes du Jura Vin Jaune 2016, Jérôme Arnoux

Specifické a nezaměnitelné tzv. Žluté víno (Vin Jaune) z polozapomenutého vinařského regionu Francie. Jurská vína patřila v minulosti mezi vyhledávaná a pochvalně se o nich vyjadřoval už před dvěma sty tisíci lety Plinius. Když zdejší vinice zdecimovaly mšička révokaz a dvě světové války zdálo se, že zdejší vinařská tradice zanikne zcela. Bohudík, nestalo se tak, byť rozloha vinic je dnes pouhých 1 600 hektarů oproti někdejším 20 000!! 

Le Cellier des Tiercelines (Trojpodílové sklepy) jsou společným projektem tří špičkových vinařů Jury. Stéphane Tissot, Benoît Mulin a Jérôme Arnoux zahájili spolupráci roku 2009. Po čtyřech letech však dochází k první změně. Stéphane Tissot z projektu odstupuje, neboť jej zcela pohltila práce ve vlastním rodinném vinařství. Vzápětí Benoît Mulin obohacuje portfolio společnosti o vína ozačená jeho jménem, zatímco ta z Arnouxových rodinných vinic nesou na etiketách iniciály JA a ta z nakupovaných hroznů jsou na trh uváděna pod značkou La Cave de la Reine Jeanne (Sklepy královny Jany). Ani tento stav však netrvá dlouho; roku 2017 Benoît Mulin kupuje vlastní vinařství (Le Clos des Grives) a Jérôme Arnoux zůstává osamocen. Od roku 2019 je pak jediným majitelem Le Cellier des Tiercelines. 

JÉRÔME ARNOUX

je vinařem prakticky od dětství, kdy ve vinicích pomáhal svému sousedovi. Profesní dráhu započal v sedmnácti letech jako vinař - samouk, následujících dvacet roků pak strávil coby zaměstnanec jednoho vinařství v Arbois. Nejdůležitější etapou ale bylo deset let strávených ve sklepích u Stéphana Tissota, kde působil jako jeho asistent, což bylo i důvodem, proč jej Stéphane přizval do projektu Le Cellier des Tiercelines.

Dnes Jérôme a jeho manželka Eloïse hospodaří na 17 hektarech vlastních vinic v nejkrásnějších terroirech Jury. Vinařství aktuálně prochází konverzí k bio-certifikaci ECOCERT.

ROČNÍK 2016 - VELKÁ BÍLÁ

Mráz sice region ušetřil, avšak silné deště (za první pololetí spadlo stejné množství vody jako běžně za celý rok!), které provázely duben, květen i červen zbůsobily velké problémy s plísněmi, jež mají na svědomí ztrátu asi 25 % produkce. Na druhou stranu však přinesly tolik potřebnou vláhu, takže zdejší vinice během horkých letních měsíců netrpěly vodním deficitem. Pokud jde přímo o apelaci Arbois, tato zaznamenala přece jen o něco méně srážek než jižnější sektor. Sklizeň se - oproti r. 2015 - vrátila do klasického období první poloviny měsíce října. Ztráty způsobily nižší výnosy, někde dokonce jen okolo 15 hl/ha, ale hrozny byly vesměs zdravé a krásně koncentrované. Bílé odrůdy si tohoto roku vedly přece jen o něco lépe a tak pokud jde o Savagnin a Chardonnay, lze hovořit o velkém ročníku. Bílá vína jsou obecně velmi jemná a harmonická, oproti těm z r. 2015 mají o něco nižší obsah alkoholu, což je změna příjemná a vítaná. 

KRÁLOVSKÁ ODRŮDA SAVAGNIN

Chardonnay zná každý, ale Jura je především domovem Savagninu, kterému se tu daří jako nikde jinde na světě. Jde o jednu nejstarších odrůd vůbec. Podle legendy ji z oblasti Tokay dovezly jeptišky z opatství v Château-Chalonu dávno před r.1000, v dobách prvních křížových výprav, ale skutečnost je taková, že se do Francie dostala z Německa v dobách, kdy region Franche-Comté spadal pod španělsko-rakouskou správu. Savagnin poznáme podle malého hroznu i bobulek. Jeho hlavní předností je vysoká odolnost proti mrazu. V Alsasku se tato odrůda nazývá Gewurtztraminer, u nás  Tramín bílý, ale můžeme se setkat i s názvem Brynšt či Prynč. Kdysi patřila mezi hojně pěstované odrůdy v oblasti Litoměřic (Žernoseky), ale dnes už ji u nás prakticky nenajdeme...škoda.

VIN JAUNE - PROCES VÝROBY

Hrozny pro výrobu tohoto vína pocházejí z opukových svahů kolem městečka Arbois. Výhradně ruční sklizeň proběhla velmi pozdě, prakticky na přelomu podzimu a zimy. Hrozny byly zbaveny třapin a poté šetrně lisovány v pneumatickém lisu. Po 12 hodinovém usazení kalů (débourbage) byl mošt přetočen a na řadu přichází spontánní kvašení za použití vlastních místních kvasinek v nerezových termoregulačních tancích, přičemž prokvašeny jsou veškeré cukry tak, aby zbytkový cukr ve víně činil absolutní nulu. Tento proces trvá šest měsíců. Následuje dlouhé školení vína v dubových sudech o objemu 228 litrů, samozřejmě bez přetáčení a dolévání. Na povrchu vína se utvoří kvasinkový závoj - tzv. voile -  chránící jej před přílišnou oxidací a rychlým odpařováním. Po zákonem stanovené době (minimálně 6 let a tři měsíce), během níž získá svoji charakteristickou goût de jaune - žlutou chuť, je víno připraveno k jemné filtraci a stáčení do láhví. Původní objem vína byl redukován asi o třetinu (z každého litru zbývá něco kolem 62 cl., proto se Vin Jaune stáčí do typických láhví typu clavelin o objemu 62 cl.). Během stáčení do láhví již není potřeba používat síru, neboť víno je již chráněno předchozí oxidací (kombinace SO₂ s aldehydy).   

DEGUSTACE

Vin Jaune ze všeho nejvíc připomíná Sherry Manzanilla, avšak ta se vyrábí odlišným způsobem (dolihováním). Takto mladé Vin Jaune voní především po kvasinkách a cítíme též závan pazourku, ale během zrání bude svůj charakter pozvolna měnit. Už dnes můžeme vzadu detekovat jemné náznaky zelených oliv, ořechů, citrusových plodů, jablek, kari, celeru, koření, muškátového oříšku, kandovaného ovoce a sladké cibule. To vše se bude v průběhu let drát do popředí. Vzhledem ke své mladosti mu nyní v ústech dominují svěžest a mineralita, ačkoliv jeho potenciál je zřejmý. Je tu dokonce jistá podobnost s víny předchozího ročníku 2015, jenž přinesl více jemnosti než bývá u vins jaunes obvyklé. Chuť přináší na patro především tóny vlašských ořechů, citrusových plodů, kandovaného ovoce, ale také lehce uzený podtón. Dlouhá perzistence je samozřejmostí.  

PÁROVÁNÍ

Kohout na vin jaune se smrži, smetanové houbové omáčky, exotické (asijské) pokrmy s curry, vyzrálý sýr Comté.           

Servírujte při teplotě 16° C , dekantujte několik hodin předem   

HODNOCENÍ